KONTAKT ZDE

Nedílnou součástí každé práce je bezpečnost.
Standardně jde především o ergonomii práce a bezpečnost zdraví z hlediska pohybů, zraku apod.
O této ergonomii těla si můžete přečíst článek o něco níže.

V první řadě nás ale bude zajímat bezpečnost z hlediska Audio-Video kontroly.

Po několika hodinách či dokonce dnech, byste jistě nebyli rádi nad zjištěním, že veškerá práce je špatná a můžete začít od začátku.
Proto je nutné si každou hotovou práci neustále kontrolovat.
Ze začátku možná příliš otravné a zdržující, avšak, jak dříve či později jednou stejně zjistíte - velmi důležité.

Pokud dokončíte nějaké video, časování zvuku apod. - pusťte si tento výsledek.
Pečlivě je prokontrolujte - kvalitu videa, jeho scény, pohyb (zda se nezakousává apod.), stejně jako důležitý fakt, zda sedí časování zvuku.
I pokud jste zvuk nečasovali, ale jen vyjmuli a opět vložili zpět - může se posunout.
V případě vícekanálového zvuku otestujte tímto způsobem všechny zvukové stopy (např. CZ i EN).
V případě titulků rovněž i je, s důrazem na časování a zkontrolování funkční diakritiky.

Video testujte vždy na začátku, uprostřed i u konce. Samotný začátek neznamená, že se např. zvuk dále ve videu nerozchází s obrazem!
Častou chybou bývá např. u časování zvuku první sekunda videa - je tam ve zvuku lupnutí či dozvuk reklamy při špatném střihu.
Tento efekt je nutné odstranit.

Především je nutné mít na paměti, že jakoukoliv velikost souborů musíte měřit ve skutečných hodnotách!
Mnoho lidí používá na měření parametrů videa i zvuku obyčejné rozhraní Windows.
Toto samo je katastrofálně nepřesné, neboť operační systémy data prostě zaokrouhlují!
Je nutné sledovat přesnou bytovou hodnotu - označená červeně! (byte (čti "bajt") je jednotka dat).
Většina lidí sleduje pouze zelenou oblast, a jak zde vidíte, na jednom dílu seriálu je přes 34 MB rozdíl!


Důvodů k rozdílům je více.
Největší podíl je rozdíl mezi základními hodnotami dat - 1 kB není 1.000 bytů, ale ve skutečnosti 1024!
Systém v jedné části počítá s tisícovkou, ve druhé přidává i ony "čtyřiadvacítky".

Staré Windows nedokázaly určit prakticky nic.
Jakási "solidnější" přesnost přišla až s Windows Vista a následně i Windows 7.
Zde můžete sami porovnat identifikaci Windows 7 vs. VirtualDub:


Windows 7 našly video s délkou 41:57 - skutečná je prakticky o sekundu déle - ale budiž.
Nicméně v případě seriálu už to může představovat větší odchylky.
Rozlišení je správné, ale tato shoda je obvykle tak 50:50.
Datový tok videa se od skutečného odlišil o 14 kbit. Celkový datový tok je ovšem problém!
Windows umí ukázat pouze primární zvuk - (1.606 kbit je ve skutečnosti 1.592 kbit).
Ve skutečnosti je testované video s duálním zvukem - celkový tok je tak ve skutečnosti 1.784 kbit.
Zvuk je správně, avšak nevíte jaký kodek - co a jak si připravit apod.

Nahoru

---

ERGONOMIE PRÁCE U PC

Ergonomie těla je důležitým prvkem, který bychom neměli podceňovat.
Má nesmírný vliv na zdraví těla, a je nutné počítat s jejím vlivem, který se může projevit i za několik desetiletí!
Na špatně vybranou židli či klávesnici si sice můžete zvyknou za pár dnů, ale následky na zdraví vás pak budou trápit zbytek života.
To, že se vám např. v židli nesedí hned dobře neznamená, že není ergonomická. Jen se vaše již pokřivená páteř nepřizpůsobí okamžitě.
Naopak to, že je vám již při zkoušení pohodlná, je více než podezřelé.

Ergonomie těla
Důležitým parametrem je správné držení těla:
1. Použijte židli s výškovým nastavením. Je lepší sedět výše než nízko.
2. Úhel mezi stehny a boky by měl být kolem 90°. Kolena by měla mít úhel 90°nebo větší (je vhodné používat podpěrky na nohy).
3. Chodidla by se měla dotýkat podlahy plnou plochou. Nohy mírně od sebe, špičky nohou a kolena lehce vytočte od sebe.
4. Sklápějte pánev pomalu směrem dopředu (tím srovnáte horní část trupu).
5. Na židli sedíme rovně - vzpřímeně s rovnými zády. Díváme se přímo před sebe. Ramena a paže nechte volně viset.
6. Případné loketní opěrky by měly být ve výšce desky stolu (rovně se stolem). Předloktí pak volně ležet na desce stolu.
7. Při sezení občas měňte držení svého těla pro odlehčení horní části těla tím, že se např. opřete o stůl, zakloníte, pootočíte.
8. Využijte každé příležitosti k tomu, abyste mohli vstát a pohybovat se.
9. Používejte ergonomickou či lomenou klávesnici, stejně jako kvalitní myš - ochrana proti karpálnímu tunelu na dlaních.
10. Dodržujte pravidelné přestávky, během nichž se protáhněte, a pokud možno si zacvičte některé ze cviků (popsány níže).



Monitor a zorné pole
Monitor by měl být v každém případě plochý (LCD/LED). Staré CRT monitory jsou z hlediska blikání a nestálosti obrazu nevhodné.
Měl by být umístěn přímo před vámi. Není vhodné dávat jej např. do rohu stolu, protože byste museli natáčet hlavu.
Vzdálenost hlavy od monitoru by měla být min. 50 cm (ne blíže), ideální je však 70 - 90 cm.
Úhlopříčka monitoru je na vás. Ovšem čím je větší, tím je vhodnější zvětšovat vzdálenost (kvůli natáčení hlavy i očí).
Monitor by měl být v takové výšce, aby ve vzpřímeném sedu byli oči ve výšce horní třetiny obrazovky.
Pro oči je příjemnější dívat se dolů než vzhůru. To však často znamená monitor podložit, nebo použít poličku.

Monitor počítače by měl být umístěný tak, aby vám neodrážel světlo z venku (slunce či jiný svit), tj. aby se neleskl.
Zároveň ale tak, abyste mohli vidět (min. periferně) denní světlo - pro lidskou psychiku má jeho vnímání blahodárné účinky.
Zažitá představa zatemnělé místnosti, v níž před několika monitory sedí programátor je velmi špatná.
Vysoký kontrast mezi monitorem a okolím zatěžuje oční sítnici, což může po několika letech vést k vážným zrakovým potížím.
Je-li už nutné pracovat v noci, je vhodné mít osvícení "za" monitorem tak, abyste viděli světlo v celém zorném poli.

Okolí pracoviště
Důležitý je rovněž čerstvý a nevydýchaný vzduch, a příjemná, tzv. pokojová teplota, kdy vám není ani zima, ani horko (obvykle kolem 22 °C).
Není nutné vstávat a větrat, stačí okno jen mírně pootevřít, čímž si zajistíte dlouhodobý přísun čerstvého vzduchu.
Ovšem pozor - není vhodné sedět v průvanu!

Židle - sezení u PC
Na trhu je bezpočet rádoby ergonomických židlí, které však často již od pohledu nemají s ergonomií nic společného.
Návrháři se zaměřují především na vzhled a zaoblené křivky, místo na ergonomii a pohodlí.
V zásadě tak stačí jakákoliv obyčejná židle s možností výškového nastavení.
Pod zadek je vhodné dávat si tenčí, avšak měkkou vzdušnou podušku (např. slabý polštářek).
Není vhodné síťované opěradlo - nevytvaruje se správně vůči zádům při opření. Navíc profukuje, což může vést ke zdravotním obtížím.

Často bývá doporučován gymnastický míč, jehož léčebné účinky není asi nutné zdůrazňovat.
Vzhledem k pečlivější práci na PC však nemusí být to správné řešení (neustálé pohupování, naklánění apod.).
V případě luxusních kožených křesel je vhodné mít širší verzi, s opěrátky na ruce a vyšší zádovou opěrkou (i na hlavu).
Není však vhodné houpání (tato funkce lze obvykle zablokovat některou z páček pod sedadlem).

Stůl - pracovní prostor
Stůl by měl být vysoký tak, abyste ve vzpřímeném sedu měli lokty na desce stolu.
Předloktí tak můžete mít volně na práci a položené na stole, což je důležitá věc pro práci s myší a klávesnicí.

Vhodné je, když má stůl nějakou vyvýšenou pozici (nejlépe po celé délce) pro umístění monitoru (tím může být ve správné výšce).
Mnoho typů stolků, navržené pro údajnou práci s PC takovou možnost často nemají, protože jsou jejich pracovní desky malé.
A to je jádro věci - malý stůl je levnější a lidé chtějí šetřit. Kvalitní velký a prostorný stůl je těžké sehnat.

Velký stůl využijete i z hlediska periferií, na něž při pořizování nikdo nebere zřetel.
U počítače budete mít nejen klávesnici a myš, ale i např. reproduktory, položená sluchátka, tiskárnu apod.
Rovněž ale i běžné věci, jako je lampička, stojan na tužky, poznámkový papír, a mnoho dalších drobností.

Kuřáci
Kuřáci by si měli také dávat pozor. Jak se říká - PC je velký žrout času.
Kuřáci u práce na počítači rychle ztratí pojem o čase, a tím i o počtu vykouřených cigaret.
Bez ohledu na morálku kuřáků (poškozování zdraví svého i druhých), vyšší počet cigaret způsobuje vyšší hladinu CO2 v krvi.
To znamená snížený přísun kyslíku a nižší koncentraci na práci, a s tím zvýšenou únavu.
Kuřáci by si tak měli dopřát přestávku na cigaretu jinde než u PC.

Nahoru

---

Ergonomická klávesnice a myš

Klávesnice s myší představují jedno z největších rizik z hlediska ergonomie!
Na trhu jsou stovky klávesnic a tisíce myší a hromady setů, ale skutečně ergonomických z nich jsou sotva desítky.
U klávesnice poznáte ergonomii jednoduše - klávesnice je buď tzv. lomená, nebo má řádky prohnuté ve vlně.
Ideálně je vlnové prohnutí i s výškovým rozdílem - simuluje na prohnutí rukou zlomenou verzi.

Ergonomická klávesnice - lomená, klávesy jsou však z horizontálního pohledu v rovině (již velmi vzácné).


Ergonomická klávesnice s prohnutými řádky, klávesy jsou však z horizontálního pohledu v rovině.


Ergonomická klávesnice s prohnutými řádky, a vlnou klávesnice - nejideálnější řešení.


Ergonomická klávesnice s kombinací všech tří prvků (u někoho to však nemusí být vzhledem k poloze naklonění vyhovující).


Pokud klávesnice nemá některou formu z těchto prohnutí, popisy "ergonomická" jsou jen podvodným tahem prodejců!
Ergonomii klávesnice pak oceníte především při psaní všemi deseti z hlediska natočení dlaní - rizika tzv. karpálního tunelu.
Z vlastní zkušenosti - vyzkoušeno mnoho klávesnic všech typů + psaní všemi deseti - doporučuji klávesnici s prohnutými řádky a vlnou.

U myší je problém trošku větší. Mnohem hůře se na nich pozná ergonomie.
Problémem je zejména fakt, že málokdo skutečně používá myš správně.
Správně má být ukazováček na levé tlačítku, prostředníček na kolečku a prsteníček na pravém tlačítku.
Ve skutečnosti drtivá většina uživatelů používá ukazováček na levé tlačítko, a prostředníček na levé + kolečko když je potřeba.
Správná myš by měla mít jakési žlábky či opěrky pro palec a malíček, a tlačítka prohnutá pro pohodlnější umístění prstů.


Podložky pod myš jsou spíše doplňkem.
Vzhledem k faktu, že většina nových myší funguje na běžné pracovní desce stolu, je podložka zbytečná.
Jedná se o přežitek z dob kuličkových myší - odpor podložky na kuličku.
Hráči používají velké rovné podložky, v kancelářích obvykle "fasují" podložky s gelovým polštářem apod.
V případě, že je myš ale skutečně ergonomická, je ruka umístěna tak, že váha spočívá na myši, a tudíž není podložka potřeba.

Nahoru

---

Cvičení a rozhýbání u počítače

Bolavá zápěstí (karpální tunel), ztuhlá záda či zatuhlý krk, unavené oči, bolesti hlavy, otoky dolních končetin...
Čím déle na počítači pracujeme, tím více zjišťujeme, že naše tělo nevydrží tolik, jak jsme si mysleli.
U citlivých jedinců bývá hranice již kolem dvou hodin denně.
Toto jsou jen varovné signály, které bychom neměli přehlížet!
Následky mohou vést od dlouhodobé pracovní neschopnosti až k trvalému poškození zdraví.


Přesto má více než 80 % populace zdravotní potíže způsobené nevhodným pracovním prostředím.
Nebezpečí hrozící při práci na počítači se však stále často podceňuje už jen proto, že nevnímáme čas a tím ani fyzickou zátěž.

Nejúčinnější prevencí je ergonomie pracoviště - popsaná výše.
Velmi důležitá je i nutnost pravidelných přestávek s pohybovou aktivitou - protažením.
I přes sebelepší ergonomii vás po několika hodinách sledování monitoru budou bolet oči, a od psaní můžete mít unavené ruce...

Při práci u počítače, nebo při sedavém zaměstnání si lidé neuvědomují, že trvalé sezení představuje obrovskou zátěž.
Po každých 2 hodinách práce bychom si měli dát krátkou přestávku (asi 5 minut), projít se a protáhnout.
Po pěti hodinách by měla následovat delší přestávka – kolem 30 minut.
Nedoporučuje se rovněž více než 6 hodin čisté práce s počítačem denně.

Dalším velmi důležitým prvkem v boji proti trvalým následkům sedavého zaměstnání jsou tělesná protahovací cvičení.
Tato však na našich pracovištích nejsou příliš populární.
Mnoho z nás se tak ke cvikům a protažení uchýlí až v případě zdravotních obtíží.
Přitom nám tato cvičení nezaberou více než několik minut denně, a jsou vynikající prevencí proti bolestem i únavě.

Cvik na oční svaly:
Střídavě přetáčejte oči do krajní polohy vpravo a vlevo. Jde pouze o pohyb očí, hlava se neotáčí.
Střídavě přetáčejte oči do pravého horního a levého dolního rohu oka. Pak do levého horního a pravého dolního rohu oka.
Očima opisujte ležatou osmičku jedním a pak opačným směrem.
Po každé variantě těchto cviků uvolněte oči teplem dlaní. Každý cvik provádějte zezačátku max. 3x, po čase můžete postupně přidávat.

Protažení postranních svalů krku a šíje:
Pravou rukou se přes hlavu uchopte za levé ucho či vrch hlavy. Opatrně táhněte (tlačte, mírně naklánějte) hlavu doprava.
Levé rameno a ruku suňte (mírně tlačte) směrem dolů. Klidně dýchejte až do uvolnění svalů.
Cvičení proveďte na obou stranách.


Protažení postranních svalů krku a šíje:
V sedu s uvolněnými rameny předkloňte hlavu dopředu, až se bradou dotknete hrudní kosti.
V této poloze s dýcháním chvíli vydržte. Poté pomalu otáčejte a naklánějte hlavu doleva, dozadu, doprava a zpět na hruď.
Hlavou tak budete kroužit co nejvíce na stranu a dozadu.


Protažení zad a horní části paže:
V uvolněném postoji nebo sedu spojte ruce za zády a napněte je.
Táhněte napnuté paže doleva (ramena tlačte dolů). Vydržte, než pomine tlak na pravé straně.
Opakujte i pro druhou stranu. Účinek lze zvýšit natočením hlavy dopředu či dozadu.


Protažení prsních, zádových, ramenních a pažních svalů:
V sedu na židli se pohodlně opřete o opěradlo. Ruce spojte za hlavou a propleťte prsty.
Uvolněte ramena, nadechněte se, a s výdechem zakloňte - ohněte se zády dozadu přes opěradlo židle.
S dalším nádechem se vraťte zpět do vzpřímeného sedu.
Tento cvik opakujte i s nakláněním do stran.


Protažení pažních svalů a prstů:
V předpažení spojte dlaně propletením prstů. Vytočením rukou dolů a ven tlačte dlaně a paže od těla.
S dýcháním vydržte v této poloze po dobu 15 vteřin (cítíte silné protažení prstů a dlaní).
Poté zkuste vytočit jeden z loktů vzhůru, a vydržte až do pocitu uvolnění - opakujte na druhou stranu.
Po uvolnění vzpažte. Ve vzpažení také chvíli vydržte, a dbejte na uvolněná a spuštěná ramena. Poté se uvolněte.


Protažení prstů a dlaně (i proti karpálnímu tunelu):
1. Uchopte pravé zápěstí pevně levou rukou tak, aby palec zůstal nahoře a ostatní prsty pod zápěstím.
Přitlačte palec na zápěstí tlakem, který není nepříjemný.
2. Držte palec nehybně, a pomalu ohýbejte zápěstí dolů, tak aby kůže zápěstí klouzala pod palcem.
Tento pohyb opakujtetak dlouho, dokud nepromasírujete celý povrch zápěstí.
3. Sevřete ruku v pěst tak, že palec zůstane venku. Pěst ohýbejte dopředu a dolů tak daleko, jak to půjde.
4. Kružte zápěstím v co možná největším rozsahu. Jeden kruh provádějte přibližně po dobu 15 až 20 vteřin.


Protažení zádových svalů:
Ve stoji mírně roznožte nohy (o něco více než šířka ramen). Hlavu nechte volně svěšenou, ruce nechte vyset podél těla.
Pomalu a uvolněně se začněte předklánět dopředu dolů, ideálně až se hruď dotkne stehen.
Zůstaňte v této pozici alespoň několik sekund, zhluboka dýchejte, a pak se zase pomalu narovnejte.

Protažení lýtkových svalů:
Seďte na židli vzpřímeně s pokrčenýma nohama. Paže svěste podél těla, příp. se chyťte sedáku židle.
S výdechem natáhněte jednu nohu dál od sebe - patou po zemi. Špičku přitom přitáhněte co nejvíce k holeni.
S nádechem nohu stáhněte zpět, a s dalším výdechem opakujte na druhé noze.
Pro zvětšení účinku můžete mírně ohnout trup nad protahovanou nohu.


Nahoru