KONTAKT ZDE

Kodeky zvuku provádějí dekódování (přehrávání) a enkódování (tvorbu) zvuku - audia.
Jsou nezbytné pro správnou, kvalitní a rychlou tvorbu, a zpracování zvuku pro video.
Prakticky všechny kodeky pracují komprimační metodou - tj. snížením velikosti tím, že vypustí detaily, které lidské ucho nevnímá.
Rovněž jsou ale nezbytné pro jeho přehrávání - sledování filmu (zvuk a jeho kvalita z reproduktorů).

Z hlediska audia - zvuku, který je použitelný pro filmy či seriály, rozpoznáváme tři hlavní kodeky: MP3, AC3 a AAC.
Vylepšenou verzí AC3 je poté DTS.
Pracovat se zvukem, časovat apod. pak budeme ve formátu PCM (WAV), tj. v nekomprimované podobě
Ostatní známé kodeky jako OGG, WMA, MP2, aj. jsou používané spíše sporadicky, a jejich kvalita je slabší než výše uvedené.
Budeme používat AC-3, která je momentálně nejkvalitnější i nejkompatibilnější, jak v kategorii AC3 uvidíte sami.

Některé kodeky zvuku však mají ještě jeden zádrhel. Mohou mít totiž i variabilní - proměnlivý - datový tok.
Tento efekt se označuje jako VBR (Variable BitRate). Jedná se však o nesmyslnost, kterou spousta tvůrců nechápe.
Při tvorbě VBR zvuku totiž nedochází k žádné předanalýze - zvuk se tak upravuje podle "aktuálního" stavu.
Je-li zvuk - je tok vyšší, je-li ticho, je tok nižší. Ačkoliv jsou i programy s analýzou, efekt je stále nulový.
Výkyvy toku jsou totiž jen v rámci přibližně +/- 20 kbit/s, což je zanedbatelná hodnota z hlediska kvality.

Nevýhodou VBR je však práce s tímto zvukem, která je výrazně komplikovanější.
Z prvního pohledu v editačních programech: zvuk neustále odjíždí od obrazu.
Proto budeme VBR zvuky vždy převádět na CBR - konstantní datový tok (pevně daný).

Nahoru

---

PCM (WAV) A JEHO KOMPRESE

Kodek PCM, v počítači identifikovaný jako WAV, je čistý nekomprimovaný zvuk (Pulzně Kódová Modulace).
Jelikož se jedná o nekomprimovaný, tudíž naprosto bezztrátový zvuk, je využíván právě při práci, úpravách a převodech zvuku.
A proto, že neprobíhá žádná komprese nebo analýza, je jeho zpracování snadné a výpočetně nenáročné.
Jeho datový tok se nedá moc ovlivnit, a obvykle je kolem 1,5 Mbitu/s (1.536 kbit/s). To představuje i dost náročnou prostornost z hlediska dat.
Jeden díl seriálu vám tak ukrojí kolem 0,5 GB, v případě filmu se tato hodnota může vyšplhat i na 2 GB.
Jedná se o základní verzi zvuku. Tento zvuk tak zvládá jen a pouze mono a stereo (jeden či dva kanály).
Lze sice vytvořit nekódovanou verzi prostorového zvuku 5.1, avšak prakticky se s tím nedá pracovat.

POZOR! - při převodu na WAV se zvuk vždy automaticky ukládá jako 2.0 stereo (výjimečně dle zdroje - jako 1.0, tj. mono) a nejde to změnit.
Pokud budete na WAV převádět prostorový zvuk 5.1, přijdete o něj, a zůstane vám pouze 2.0 stereo!

PCM s lineárním kódováním, tzv. LPCM je kodek, který je běžně používán na AUDIO-CD discích.
Má 16-bitovou hloubku a frekvenci 44,1 kHz. U mnohých je to oblíbený kodek.
Bohužel se ale jedná o nekomprimovaný WAV, tudíž je zvuk nesmírně náročný na velikost.
Tato forma tak rozhodně není vhodná pro využití do filmů.
Občas se s ním např. na DVD discích setkat můžete, ale je vhodné jej převést např. na AC3.

Originální zvuk je znázorněn červeně. PCM modulace - vytvoření digitálního signálu pak šedě.


Každý kompresní kodek poté vytváří podle vzorkovacích bodů kompresi signálu.
Čím vyšší datový tok a frekvence, tím kvalitnější výsledek komprimovaného zvuku.
Odchylka vzorkovacího bodu od křivky původního signálu (vzniká při digitalizaci - kvantizaci) je vzniklý šum.


Nahoru

---

MP3

Kodek MP3 je starý pozůstatek dávno zaniklé kategorie kodeků MPEG-3 (vyvíjená od MPEG-1, proto také zvaná MPEG-1 Layer 3).
Vznikl v Německu v roce 1991 ve společnosti Fraunhofer.
Kodek je komprimační, dochází tak ke zmenšení velikost (pro zachování kvality není vhodné jít níže než přibližně 11-ti násobná komprese).
Díky tomu se velice snadno uchytil, a i když v současné době existují lepší metody komprimace, stále se drží v popředí zájmu, neboť je zdarma.
Kodek MP3 pracuje na téměř stejném principu jako známý formát JPEG pro fotografie.

U kodeku MP3 se setkáte nejčastěji s datovým tokem 128 kbit/s, tj. 64 kb/kanál (onen "přibližný" poměr 1/11 vůči datovému toku PCM (WAV)).
Tato hodnota představuje jakousi hranici, kde lidské ucho ještě nepozná kazy a vady komprimace.
Chcete-li kvalitní zvuk, je logicky lepší dávat vyšší datový tok (obvykle 160, nejlépe 192 kbit, což je "povinný" limit pro DVD a HQ ripy).
Setkáte se i s hodnotami nižšími (staré nahrávky apod.) i vyššími - horní hranice MP3 je 320 kbit.
MP3 neumí prostorový zvuk 5.1, ale pouze mono či stereo.

Nově vznikl jakýsi update - MP3 PRO.
MP3 PRO má ještě více vylepšenou kompresi (ztráta kvality je u hranice přibližně 96 kbit/s), ale může podporovat i prostorový zvuk.
Tato verze se však prakticky neuchytila - není totiž zpětně kompatibilní se starší MP3, a tudíž ji nepřehraje téměř žádný přehrávač.
Výrobci navíc neměli zájem - protože MP3 PRO měl být licenčně zpoplatněn, což by znamenalo výrazné náklady i pro samotné uživatele.
V současné době je tak již tento formát považován za mrtvý.

Nahoru

---

AC3

Kodek AC-3 (Audio Kodek verze 3) vznikl přímo pro filmový průmysl již v roce 1992 (tvůrcem je firma Sony).
Kodek je tak licencován, a pár let trvalo, než se dostal "na veřejnost" pro běžnou práci. Proto se také uchytila konkurenční MP3ka.
Tento kodek je jedním z nejlepších, jaké vůbec existují. Vyžaduje však kvalitní zdroj a kvalitní zpracování.

Důkazem je fakt, že je především tam, kde je potřeba špičková kvalita.
Je tak např. na DVD, Blu-ray, PlayStation 3, X-Boxu, ale i zaniklé verzi HD-DVD. Rovněž v DTV i HDTV televizním vysílání.
Tento kodek podporuje frekvence vyšší než je 48 kHz (až do 96 kHz).
Podporuje také vyšší bitovou hloubku zvuku (místo 16-ti bitů má až 24 bitů).
Existuje i verze 32 bitů, tato forma však není oficiálně podporována, a má velmi nízkou kompatibilitu mezi přehrávači.
Nejen, že podporuje prostorový zvuk 5.1, ale dokonce i rozšířenou verzi EX, tj. zvuk 6.1 nebo 7.1.
Tento se však moc neujal kvůli potřebě dvou zadních reproduktorů, což však často není z hlediska "nábytku v bytě" kam umístit.
Hranice datového toku je až na 640 kbitech/s (hranice kazů je přibližně na 50-ti kilobitech/kanál, tj. u sterea 100 kbit/s).
Obvyklý datový tok 5.1 je 384 nebo 448 kbit. Tok 640 nemusí být kompatibilní se starými přehrávači!

Jeho rozšířená varianta: E-AC-3 (nazývaná spíše True HD) se začala používat zejména na novém formátu Blu-ray.
Má podporu dokonce až 13.1 kanálového zvuku, a datový tok až 18 Mbit/s (pro plný počet kanálů, jinak standardně 6,1 Mbit).
Tyto parametry se však prakticky nevyužívají, neboť pro ně není technické zázemí (reproduktory apod.) a i z hlediska diváka již postrádají využití.

Tento kodek má však ještě jednu zvláštní výhodu.
Tou je jednodušší dekódování procesorem jak v přehrávačích, tak i v počítači - o něco nižší nároky (v případě HD jsou samozřejmě vyšší).

Ačkoliv budeme pracovat především se zvukem WAV, výsledky budeme dávat vždy do AC-3 - jde nám o kvalitu.

Nahoru

---

AAC

Kodek AAC (Advanced Audio Codec - Rozšířený audio kodek) je kombinací všech vlastností a výhod MP3 a AC3.
Vznikl v roce 1997 ve spolupráci společností jako Sony (tvůrci AC3) i Fraunhofer (tvůrci MP3), ale i mnoha dalších.
Plně vyhovuje standardům ISO, a jak název napovídá, přinesl s sebou tento kodek mnoho vylepšení:
Vyšší rozsah frekvence (8 - 96 kHz pro MPEG-2, a až 196 kHz pro MPEG-4).
Podpora až 48 kanálů nebo plnou podpora všech rychlostí snímkování (fps filmů) bez výraznější ztráty kvality.
Vyšší efektivita komprese, lepší analýzu zvuku při kompresi (nižší ztráty), atd.
Kodeku dostačuje pro kvalitní zvuk datový tok jen kolem 60-ti kbit (rozsah je 8 - 529 pro MPEG-2, a 6 - 1024 pro MPEG-4).
Navíc umožňuje i VBR - variabilní tok. Ten však není vhodný a ani nemá účelnost (jak jsme si popsali na začátku této kapitoly).
Díky tomu se začal rychle dostávat do digitálních televizí a internetového vysílání, kde je důraz na kompresi a nízký datový tok.
Na rozdíl od AC3 je vhodný i pro hudbu. Bohužel, stejně jako AC3 - je licencovaný - placený.
Některé ze společností však od placení ustupují, tj. nabízejí jej zdarma. Tím se mu otevírá volnější trh použití.

V následujících letech probíhalo vylepšování - komprese, efektivity, vyladění profilů pro hovor apod.
Také vznikla podpora mobilních zařízení (zejména systému Android) apod. Tím se objevila verze eAAC - kodek pro mobilní zařízení.
Tento kodek je prakticky shodný, až na to, že má ještě výkonnější kompresi - u mobilů není potřeba špičková kvalita zvuku.
V roce 2007 pak společnost Nero AG uvolnila kromě kodeku i programy na jeho základní úpravu, čímž se kodek začal dostávat na veřejnost.
Kodek se neustále vyvíjí, a objevují se novější profily s novými funkcemi a vylepšeními.

Zdánlivě je tak tento kodek dokonalý, a vlastně by to tak i bylo, nebýt velkého nedostatku ze strany mnoha dalších firem: KOMPATIBILITY.
Přehrát jde jen na nových zařízeních, se starými není kompatibilní. Také všeobecný zájem o něj je zatím spíše v pozadí.
Tento kodek má před sebou rozhodně velice slibnou budoucnost, a jednou se možná stane univerzálním řešením pro všechny systémy.
V současnosti však nezbývá než čekat, až to pochopí i výrobci přehrávačů.

Nahoru

---

DTS

Jedná se o kodek AC3, ovšem v trošku specifikovaném kódování.
Stejně jako AC3 má standardy Es (až 7.1 kanálový zvuk), s nímž se ovšem moc nesetkáte, a HD, tzv. FullDTS.
Liší se prakticky pouze datové toky. DTS má vždy 640 kbit, u HD pak 1,5 Mbit (resp. 1.509 kbit).

I DTS má svoji rozšířenou variantu: DTS-HD High Resolution Audio, které disponuje podporou 7.1 kanálů a až 3 Mbit toku.
Prakticky existuje několik různých vairant, lišících se kódováním, které není vzájemně kompatibilní.
S formátem DTS se setkáte u žádanějších filmů DVD a samozřejmě často u HD.
Některé společnosti tento formát propagují, jiné odmítají - nemá praktické využití z hlediska rozlišení zvuku lidským uchem.
Zato zabere obrovské množství datového prostoru. Nemluvě o výrazné nekompatibilitě s mnoha přehrávači.
Navíc nejsou různé formáty DTS kompatibilní ani mezi sebou. To, že přehrávač má podporu DTS neznamená, že přehraje všechny.
S tímto formátem v Návodech budeme rovněž pracovat - ukážeme si jeho převod na původní AC3 i zpět.

Nahoru