| AUDIO-VIDEO NÁVODY | POD ZÁŠTITOU STRÁNEK: BKC-Game.net |
| HLAVNÍ STRANA | JAK NA AUDIO-VIDEO | KODEKY A KONTEJNERY | BEZPEČNOST PRÁCE | PROGRAMY KE STAŽENÍ | NASTAVENÍ PROGRAMŮ |
Převod DVD na AVI
PŘÍPRAVNÉ PRÁCE NA ÚPRAVU A PŘEVOD DO AVI
Částečně je možné provést kvalitní remastering a opravy videa. Je rovněž možné upravit - interpolovat - rozlišení. Změna rozlišení však nebývá žádoucí kvůli pravidlům, jež požadují zachování originálního rozlišení (i kvality). Ovšem v případě převodu např. HD na SD je interpolace rozlišení samozřejmá. Máte-li možnost, je však vhodnější použít převod do MKV. Kodek MKV je výrazně kvalitnější než DivX / XviD a má i mnoho dalších výhod. Tvorba či úprava MKV videa (kodek x.264) je možná zdánlivě složitá, nicméně zjistíte, že je výrazně jednoduší než např. DivX. - nemusíte slučovat voby DVDčka. - můžete pracovat s více zvuky naráz. - v případě CRF (kvalitativního) enkódování je proces uložení automatický a velmi rychlý. - v případě multipassového enkódování můžete nastavit přesnou výslednou velikost. Vše je rovněž automatické, ale pomalejší. - oprava příp. chyby formátu NTSC 720x480, nebo fps 29,970 probíhá automaticky (po analýze). - základní remastering (deinterlace, formát apod.) probíhá automaticky (po analýze). - rozsáhlé možnosti dalšího remasteringu. - v případě převodu HD na SD stačí zadat jednoduchý skript remasteringu (změna rozlišení) a vše je automatické. Výsledky kvality obrazu jsou u MKV (x.264) skutečně výrazně lepší než u jiných kodeků. Přesto si ale ukážeme, jak tvořit video i v AVI formátu. Některé z udaných hodnot jsou stanoveny pro extrémně náročné uživatele, a požadavky maximální kvality podle limitů warezových trackerů a fór. Videa s horšími (nižšími) hodnotami - nevyhovující těmto extrémním požadavkům - mohou někteří odmítat a mazat. To však neznamená, že jsou taková videa nekvalitní! Pokud je děláte kvalitně, stačí jim výrazně nižší nastavení. Nebudou vyhovovat zlomku extrémních diváků, ale běžný divák nikdy nepozná okem rozdíl. Pravidla tak obsahují jak "doporučenou" hodnotu pro výbornou kvalitu, tak i hodnoty pro tyto "přehnané puntičkáře". Základní hodnoty naprosto stačí. Přehnané hodnoty jsou sice kvalitnější, avšak v případě kvalitní práce nepoznáte okem rozdíl! Pravidla pro SD rip v AVI: - Používá se kodek DivX PRO (pravidla warez scény vycházely z faktu, že DivX je kvalitnější než XviD - toto ovšem nutně nemusí platit). Je tedy na vás, který si vyberete - srovnání je v parametrech kodeků. - Vždy je použité plné a "maximální" rozlišení vstupního videa (pro formát 16:9 je to 720x404, pro formát 4:3 je to 720x540). - Používá se maximální nastavení kvality kodeků (multipass apod.). - Je vyžadováno odstranění černých okrajů. - Enkódování pomocí CRF stačí na hodnotu 4 - 6. Vyšší čísla představují nižší kvalitu (tak 8 a výše je vhodné již spíše jen pro domácí použití). Nižší čísla představují vyšší kvalitu (hodnoty tak 3 a méně jsou již přehnané). Hodnota 5 odpovídá přibližně 1.500 kbit multipassu. - Enkódování pomocí Multipass stačí na doporučené nastavení. Soukromé trackery ale často vyžadují pouze Multipass. Typ videa hraje důležitou roli. U akčních či rychlých filmů je vhodná vyšší hranice datového toku než u filmů s klidnými a statickými scénami. - Datový tok musí být minimálně 1.200 kbit, u soukromých trackerů bývá vyžadována spodní hranice 1.500 kbit. Více jak asi 1.800 kbit (u soukromých trackerů kolem 2.000 kbit) však již nemá u SD rozlišení výraznější smysl. V případě nižších datových toků můžete snížit výslednou kvalitu videa - záleží zejména na kvalitě zdroje. Dále je zvuková stránka: - Zvuk je vždy minimálně stereo - 2.0 (v případě mono (1.0) se převádí na pseudostereo). - Zvuk je vždy v kodeku AC-3 (nikdy ne stará MP3 apod.). Proč se používá právě tento kodek, pochopíte v parametrech kodeků. - Frekvence zvuku je vždy 48 kHz (ne 44,1 apod.). - Zvuk 2.0 má minimální datový tok 192 kbit. - Zvuk 5.1 (prostorový) se nesmí převádět např. na stereo apod. snižování kvality. POZOR! Dodržujte datový tok (384 nebo 448 kbit). Jiné (např. 640 kbit) nejsou plně kompatibilní! - V případě, že má daný zvuk nižší parametry, nebo není kvalitní (šumy apod.), je nutné je upravit (kodek, frekvence, datový tok, čištění atd.). - V případě, že je zdrojový zvuk ve formátu DTS, je prakticky nutné jej převést na AC3. DTS je značně nekompatibilní! Vzhledem k délce seriálu oproti datovému toku, je tak výsledné video větší, než stará známá velikost 350 MB (2 díly na CD-ROM). Taková kvalita je již mizerná, nemluvě o CDčkách, která se již i těžko shání. Přesnou velikost výsledného videa můžete nastavit výpočtem datového toku při multipassu. V případě CRF nelze výslednou velikost přesněji odhadnout (datový tok je velice kolísavý podle požadované náročnosti dané scény). Např. akčnější film bude mít při stejném nastavení vyšší velikost než rodinná komedie se statickými scénami. Multipassová komprese je tak vhodná, pokud plánujete soubory výsledného videa vypálit např. na DVD nebo Blu-ray. 1 díl seriálu s duálním zvukem 2.0 + 2.0 a datovým tokem 1.500 kbit = velikost přibližně 620 MB (asi 7 dílů na DVD / 38 dílů na BD). 1 díl seriálu s duálním zvukem 2.0 + 5.1 a datovým tokem 1.500 kbit = velikost přibližně 700 MB (asi 6 dílů na DVD / 34 dílů na BD). Nižší velikost neumožňuje mít dostatečný datový tok a kvalitu dílů (pokud nejsou kratší, např. pohádky po několika minutách). U filmů je velikost závislá na délce videa. V případě soukromých trackerů je velikost videí větší, a počet dílů na disky nižší. Rozdíl kvality je však okem nerozpoznatelný. SD parametry samozřejmě můžete uplatňovat i např. u nahrávek z digitální televize (DTV-ripy, tzv. DVB-T či DVB-S). Nebudou to jako z originálního zdroje, ale budou výrazně kvalitnější než klasické nahrávky. Nahoru Výpočet datového toku budete používat pouze v případě, že budete video převádět multipassem - vícecestnou kompresí. V případě CRF (kvalitativního kódování) tuto část přeskočte. Tato metoda nepoužívá výpočet datového toku. Výpočet datového toku slouží k přesnému nastavení výstupní velikosti videa - např. pro vypalování. Abyste disk DVD či BD využili naplno, je nutné přesně stanovit datový tok videa. Datový tok zvuku je jasný - stereo 192 kb/s, 5.1 dle toku (384 či 448). Datový tok videa musí vycházet z pravidel (min. 1.200 kbit). Ideální je standard kolem 1.500 kbit. V našem případě si ukážeme, jak propočítat datový tok pro seriál, který budete ukládat na disky DVD či BD - tj. propočet několika dílů na jeden disk. Budete propočítávat "celý obsah disku" - tj. např. 7 dílů naráz (nikoliv díly jednotlivě). Tím plně využijete prostor disku, a díly budou relativně stejné. Pokud bychom propočítávali každý díl zvlášť, dostali bychom se ke stejnému výsledku, ale o dost složitěji. Navíc by každý díl měl datový tok trochu jiný, což pak také dělá zmatek v přehlednosti nastavování komprese. Argumenty typu: díl je o 20 sekund kratší, tak mohu snížit datový tok o 5 kbit - jsou směšné. Je lepší mít 7 dílů ve stejném toku a kvalitně, než dělat každý jinak, a pak jen doufat, že to na disk vleze, a že jste se nesekli v propočtech. Navíc kvalitativní rozdíl v datovém toku 5 kbit nikdy nepoznáte. POZOR! Budete-li chtít použít pracovní frontu, musíte použít stejný datový tok. Program neumožňuje rozdílné nastavení kodeku pro různá videa! Existuje sice mnoho kalkulaček pro výpočet datového toku, jen zlomek z nich ale funguje naprosto správně. Proto si ukážeme, jak výsledku docílit naprosto přesně jednoduchým výpočtem. Nyní potřebujete znát přesnou délku videa. V případě filmu je to jen jeden čas. V případě seriálů počítejte počet dílů, které půjdou na disk (např. 7 dílů na disk). DVDčko lze otevřít v programu IFOEdit, kde lze zjistit jeho přesnou délku. Zkušenější pak mohou používat časový index přímo v informačním okně VirtualDub Modu. Otevřete program IfoEdit.  Tlačítkem Open načtěte nulový IFO soubor filmu. Jedná se o IFO s označením nuly, který je částí filmu (nikoliv menu, bonusů apod.). Z obrázku vidíte, že film má soubory VTS_01. První - nulový - je pak VTS_01_0. Tento načtěte do IfoEditu.  Po načtení se nám ukáže struktura disku vč. mnoha údajů. Tím důležitým z nich je právě přesná délka videa. Nachází se dole pod seznamem zvuků a titulků (někdy je nutné trochu rolovat dolů).  Zkušenější tvůrci videí mohou zjišťovat časy přímo během tvorby v informačním okně VirtualDub Modu. K tomuto přesnému vypočítání použijete program VirtualDub Mod, který si otevřete.  Vpravo nahoře vyberte File / Open video file. Vyberte požadovaný VOB soubor (spojený film, nebo jeden díl seriálu) a otevřete. Načítání VOBu chvíli trvá (až několik minut) - jedná se o dekódování MPEG-2.   Pokud se vám při otevírání VOBu otevřelo ještě jedno okno s tímto či podobným hlášením, jedná se o chybu v MPEGu:  Chybou je obvykle nepřesné seřazení zvuku vůči videu (často zapříčiněno vadou některého snímku), ale i chybějící snímky, či údaje o nich apod. Tento jev může být zapříčiněn i jediným snímkem, v němž jediný pixel! "zazlobí". To může způsobit i posun zvuku o tento snímek (tj. 0,04 sekundy) atd. Pokud se vám tak tato situace stane - zkuste daný díl či film ripnout znovu (chyba mohla vzniknout i při ripování, ale stává se to málokdy). Taktéž můžete zkusit nové ripování s tím, že zadáte kompresi - jen velmi mírnou, třeba jen 3 - 5 % - ale i tak to bude "překódování" videa. Pokud chyba zůstane - pečlivě sledujte proces dílu! Obvykle se stane, že nezaznamenáte žádný problém (chybu zvuku, či videa), a výsledek je perfektní. Jen někde v ději se vám objeví jeden malý vadný pixel, který ovšem lidské oko nebude nikdy schopné zaznamenat. Stejně tak může video značně pozlobit a nezbude vám nic jiného, než např. časování nebo ripnutí přes jiný program (byť např. s mírnou ztrátou kvality). Pro tento proces použijte např. Allok MPEG Converter s nastavením komprese na Superb, a převodem rovnou na DivX. Ztráta bude prakticky nulová, a s AVIčkem se vám bude pracovat o trochu lépe. Rovněž lze využít proces převodu pomocí programu DivX Converter, který je popsán v sekci MKV na AVI. Postup je shodný, a výsledek je naprosto perfektní. Nahoru Nyní klikněte na File / File Information (přibližně v polovině nabídky). Zobrazí se okno s informacemi o videu:
Tímto způsobem jste schopní si přesně zjistit časy jednotlivých dílů nebo filmu pro převod videa. Tyto informace jsou pro vás momentálně ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ ! Zapište si přesnou délku dílu, zde: 43:27, tj. 43 minut, 27 sekund. V případě filmu je to jeden čas. V případě seriálu zapište počet dílů, který půjde na disk DVD či BD (např. 7), tj. stejným způsobem načtěte a změřte další potřebné díly. Počítejte počet dílů, které půjdou na disk DVD (např. 7). Budete počítat "teoreticky" s celkovým časem sedmi dílů, např. 4 hodiny, 47 minut, 14 sekund, tedy: 4:47:14. Musíte zjistit přesný čas v sekundách. Klasicky: 4*60 + 47 = 287 minut. A 287*60 + 14 = 17.234 sekund. Pro určitou "rezervu a snazší počítání" zaokrouhlíte VŽDY TROŠKU NAHORU, tedy např. 17.250 sekund. Nahoru Téměř každý kodek a také program má nějakou svoji Kalkulačku datového toku. Osobně jsem se setkal jen s jedinou, která opravdu fungovala přesně. Doporučuji proto vycházet raději z tohoto vzorce: 4 680 000 (skutečná "užitná" velikost DVD disku v kB). Přesná je 4 703, avšak to se již pohybujete na nebezpečné hraně. / (děleno) 17 250 (počet sekund, které půjdou na disk - všech 7 dílů seriálu dohromady) x (krát) 8 (přepočet na bity) = celkový datový tok pro díl - tj. 2.170 kbit. Nyní odečtěte zvukové stopy: - (mínus, tj. odečet) 192 (zvuk 2.0 - pozor, může mít i vyšší datové toky) - (mínus) 448 (zvuk 5.1 - pozor, často mívá i jiné datové toky) = datový tok pro samotné video: tj. 1.530 kbit Zaokrouhlíte datový tok VŽDY TROCHU DOLŮ (místo pro příp. titulky, chyby v měření, odchylky v kompresi apod.). Použijete tak hodnotu např. 1.510 kbit pro všech 7 dílů na disku. Takže znovu v běžném postupu: 4 680 000 kB na DVD, děleno 17.250 sekund, je 271,3043. To celé x 8 (na bity), = výsledek 2.170 kbit na díl komplet. 1.905 kbit na díl celkově, mínus 192 kbit zvuk 2.0, mínus 448 kbit zvuk 5.1, = výsledek 1.530 kbit na díl čistě pro samotné video. To zaokrouhlíte na 1.510 kbit dolů pro případnou rezervu. Jsou-li další díly (na další disky) jen přibližně stejné, bylo by vhodné použít stejný datový tok. Umožní vám to pracovat s frontou, a udělat tak např. celou sérii nebo seriál naráz, třeba přes noc. Tento krok si ale nejprve pečlivě kontrolujte, a raději poctivě každý díl změřte! Nyní jste tedy zjistili datový tok videa, který zadáte do nastavení kodeku pro multipass kompresi. Nahoru Tento návod lze přeskočit, pokud budete nastavovat kodek DivX podle hodnot SAR. V takovém případě se formát sám detekuje a v přehrávači bude zobrazen správně! Navíc o trošičku kvalitněji! Pokud máte DVD zdroj z NTSC (USA apod.) rozlišení na DVD je 720x480, a formát videa má být 4:3, tj. 720x540, je nutné video ještě upravit. Starší kodeky totiž neumí interpolaci "nahoru" (ze 480 na 540) tak snadno, jak se zdá. Pro formát 16:9 (720x404) není problém video převést (pokud snad ano - může se to stát - tento návod rovněž pomůže). Při převodu nižšího rozlišení na vyšší vám ale kodek obvykle nahlásí chybu enkodéru. Video je nutné nejprve převést na FullDVD rozlišení (720x576), a až následně podle osvědčeného postupu výše zase zmenšit na požadované rozlišení. Na převod rozlišení "nahoru" tak použijete jiný program, a sice Allok MPEG4 Converter. Tento jedinečný program umí nejen převést videa VOBu ve špičkové kvalitě, ale i kvalitně interpolovat rozlišení podle nastavení. Nejprve si program nastavte podle sekce Optimální nastavení programů. Spusťte program, a tlačítkem Add File(s) nebo přetažením myší do okna načtěte video, které chcete převést.
Výsledek bude jednodušší i v tom, že video bude klasický DivX (formát AVI), s nímž se pracuje lépe než s kodekem MPEG-2 u DVD. Díky Superb nastavení bude video hodně velké (řádově i několik GB, datový tok několika Mbit), avšak prakticky bez ztráty kvality. Převod sám trvá u jednoho dílu seriálu jen řádově minuty (5 - 10), samozřejmě podle výkonu PC. POZOR! Po převodu bude zvuk pouze 2.0 stereo! Tento zvuk můžete použít jen jako pracovní pro časování apod. Do finálního výsledku zvuk vyjměte podle návodů na Vyjmutí zvuku z DVD, a následně vložte zpět Vložení zvuku do DVD. Zvuk bude rovněž ve formátu VBR - variabilní (proměnlivý) tok zvuku. Při práci s videem je to bezpředmětné, při práci se zvukem (např. časování podle něj) je nutné zvuk převést do CBR - konstantního toku. Nahoru |
